MIGRÉNA

Migréna, bolest hlavy - rady lékaře

Každý člověk trpí občas bolestí hlavy. Většinou se jí však poměrně brzy zbaví – vyjde si na procházku, v horším případě spolkne prášek. Z bolesti hlavy se ale může stát nemilá společnice, začne se objevovat častěji, má stále větší intenzitu a onemocnění přechází do fáze chronické.

Statistiky dokládají, že minimálně pět procent veškeré populace trpí opakujícími se migrenózními záchvaty. Ženy mívají migrénu častěji než muži, v poměru zhruba šedesát ku čtyřiceti.

Migrény bývají většinou důsledkem stresu, kdy jimi lidský organismus reaguje na dlouhodobou nebo opakující se nadměrnou zátěž. Pulzující bolest hlavy, přecitlivělost na světlo i zvuky, nevolnost, nutkání na zvracení – to jsou její hlavní příznaky. Těmto nepříjemnostem lze samozřejmě předcházet, většinou změnou životního stylu.

To znamená:

Naučit se a zvyknout si správně rozdělovat práci, nezapomínat na dostatek odpočinku.

Vyplatí se rovněž úprava stravovacích zvyklostí a jídelníčku, z něhož musí zmizet potraviny, které mohou vyprovokovat záchvat - jako červené víno nebo zrající sýry.

Důležitou roli sehrává i pohybová relaxace. Přednost by však měla v tomto případě dostat turistika před náhlým nástupem posilování.

Co je to migréna?

Už staří Babyloňané, Peršané a Židé rozeznávali zhoubné a nezhoubné bolesti hlavy.

Z nitrolebních nezhoubných procesů je nejvýznamnější migréna. Jedná se o záchvatovitou vratnou bolest cévního původu, která zasahuje polovinu hlavy, vzácněji obě poloviny současně. Začíná patologickým stažením drobných cév uvnitř hlavy, obvykle v oblasti zrakového mozkového centra v týlní části mozku, vzácněji i jinde. Předpokladem vlastní bolesti hlavy, je druhotné rozšíření cévního řečiště, nejčastěji v oblasti mimolebních tepen (např. spánkové, tepny týlní nebo nadočnicové). Migréna je spíše jev (syndrom), který má více různých příčin. Pro onemocnění je typická periodičnost záchvatů, po nichž následují kratší či delší intervaly bez jakýchkoliv obtíží.

Je nutné zdůraznit, že u migrény nejde o nemoc lokalizovanou anatomicky v pravém slova smyslu, nýbrž o poruchu funkce cévního řečiště v hlavě, která je způsobena řadou vnitřních i vnějších činitelů, které ovlivňují každého jedince individuálně. Společným vyústěním se pak stává migrenózní záchvat, jenž probíhá obvykle ve dvou fázích, někdy i s určitými individuálními zvláštnostmi.

Pro úspěšnou terapii je třeba stanovit co nejpřesnější příčinu migrény. Léčba spočívá v akutním podávání medikamentů v době záchvatu, v odstraňování vyvolávajících příčin a snižování náchylnosti ke vzniká záchvatů. Základním předpokladem je racionální úprava životosprávy, kterou pak musí pacient dodržovat již po celý život.

MUDr. Bohumil Ždichynec, CSc., Bojujeme s migrénou, výňatek

Stravování při problémech s migrénou

Opatření v oblasti výživy je třeba rozdělit na dvě části – na úpravu stravování při a po migrénovém záchvatu a na změny pro jejich prevenci.

Při počínající nevolnosti, která je pro migrénu obvykle typická, lze pomalu a po doušcích popíjet vychlazenou coca-colu nebo pepsi-colu, vždy s krátkou přestávkou mezi jednotlivými loky. Podávaná tímto způsobem snižuje nucení na zvracení. V průběhu migrény lze také konzumovat vychlazenou minerálku.

V této fázi obtíží pacient samozřejmě nepociťuje nutnost jíst a většinou také nejí. Po odeznění záchvatu je výhodnější menší porce lehkého jídla, než vydatný pokrm. Podrážděný žaludek se tak totiž rychleji a lépe zklidní. Zcela špatnou volbou jsou pokrmy smažené, velmi kořeněné a příliš tučné. Základ úspěšné prevence migrenózních záchvatů tvoří pravidelné stravování s dostatkem tekutin, vitaminů a všech dalších živin. Každý den je vhodné sníst alespoň něco z následujících skupin potravin: ovoce, zelenina a luštěniny, tmavé pečivo a obilniny, mléčné výrobky. Obden by měl pacient konzumovat drůbež či ryby. Tmavá masa lze omezit, ale z jídelníčku nemocného není nutné je úplně vyloučit. Přednost by měla mít pochopitelně masa bílá. Tuky patří ve stravování při migréně mezi potraviny velmi záludné. Pacient musí rozhodně nějaké sníst každý den, aby jeho organismus mohl využít vitaminy v nich rozpustné. Důležitý je však jejich celkový přísun. Jejich příjem v potravě má tvořit maximálně třicet procent z celkového energetického příjmu

Tamara Starnovská, Bojujeme s migrénou, kap. Stravování při problémech s migrénou – ukázka

Naše cena 55,- Kč