INFARKT

Infarkt, angina pectoris - recepty, rady lékaře

Ischemická choroba srdeční je závažné srdeční onemocnění způsobené zužováním až ucpáváním věnčitých (=koronárních) tepen aterosklerózou. Onemocnění je tak závažné, že je nejčastější příčinou smrti vůbec, avšak v současné době mu lze poměrně úspěšně čelit jak správnou prevencí, tak i velmi účinnou léčbou. Prevencí lze oddálit začátek choroby nebo zpomalit až zastavit její postup. Léčbou lze podstatně snížit riziko nejzávažnějších komplikací, zmenšit nebo úplně odstranit obtíže nemocných a podstatně prodloužit život.

Ischemická choroba srdeční má několik forem (tj. způsobů jak se projevuje). Nejdůležitější z nich jsou srdeční infarkt (infarkt myokardu) a angina pectoris. Všechny tři uvedené pojmy znamenají jednu a tutéž nemoc v různých fázích vývoje.

Nemoc začíná plíživě ukládáním různých látek do stěn věnčitých tepen. Když se tepna zúží o více než polovinu mohou se začít objevovat bolesti na hrudníku při námaze. Když se tepna úplně ucpe, objeví se bolest na hrudníku v klidu (= srdeční infarkt).

Při angině pectoris nedochází k odumírání srdečního svalu, funkce srdce jako pumpy tedy zůstává zachována. Při infarktu dochází k odumření části srdečního svalu, který je nahrazen jizvou, a tato část srdce již nemůže normálně pracovat.

Jaké jsou příznaky ischemické choroby srdeční – anginy pectoris?

Při námaze potřebuje srdce více okysličené krve a přes zúžené místo v tepně tento zvýšený průtok není možný. Nedostatek okysličené krve se projeví bolestí na prsou. Po přerušení námahy bolest rychle odezní.

Jaké jsou příznaky srdečního infarktu?

Při ucpání tepny nedostává příslušná část srdce žádnou okysličenou krev. Výsledkem je bolest svíravého, tlakového nebo pálivého charakteru za hrudní kostí (výjimečně jinde na hrudníku nebo v zádech, event. v levé horní končetině), někdy provázená pocením, nevolností nebo dušností. Bolest trvá déle než l5 minut.

Co má dělat pacient při prvních příznacích anginy pectoris nebo infarktu?

Při prvních příznacích anginy pectoris má nemocný ihned vyhledat svého lékaře. Pokud se jedná skutečně o nově vzniklou anginu pectoris u dosud zdravého člověka, musí poslat nemocného na koronární jednotku příslušné nemocnice s diagnózou „nestabilní angina pectoris“ (= předinfarktový stav).

Při prvních příznacích infarktu musí nemocný ihned volat záchrannou službu. Může si vzít l tbl. Acylpyrinu (nebo Anopyrinu, Superpyrinu, Aspirinu), který brání vzniku krevních sraženin. Při infarktu se jedná vždy o souboj s časem. Nejvíce lidí s infarktem umírá totiž v první hodině po začátku příznaků. Čím dříve je zahájena účinná léčby

a, tím menší je výsledný rozsah infarktu (pokud se nemocný dostane do nemocnice do půl hodiny od začátku příznaků, lze dokonce někdy infarktu zabránit úplně). Nemocný by tedy při podezřelé bolesti na hrudi neměl nikdy otálet s přivoláním lékaře déle než 20-30 minut!

Doc. MUDr. Petr Widimský, DrSc., Diety při onemocnění srdečně cévními chorobami, kap. Poučení pro nemocné – výňatek

Doporučená dieta

Salát s jablky a kuřetem(4 porce)

100 g mrkve, 100 g sójových klíčků, 200 g kyselejších jablek, 100 g upečených kuřecích prsíček, 10 g oleje, sůl, citronová šťáva

Mrkev očistíme a nastrouháme na hrubém struhadle na nudličky. Jablka omyjeme, odstraníme jádřince a nakrájíme na plátky a pak na nudličky. Kuřecí maso nakrájíme také na nudličky. Smícháme vše dohromady, přidáme sójové klíčky, osolíme a zakapeme olejem a citronovou šťávou. Dobře promícháme a necháme uležet.

Tamara Starnovská, Diety při onemocnění srdečně cévními chorobami, kap. Receptář – ukázka

Odpovědi lékaře specialisty na nejčastější otázky pacientů o příčinách onemocnění a jeho příznacích, seznámení s prevencí a způsobem léčby a vlivem životosprávy na průběh nemoci a v době rekonvalescence a v především 50 receptů na teplá i studená jídla vhodná při tomto onemocnění, to vše najdete v brožuře Diety při onemocnění srdečně cévními chorobami. Brožuru můžete zakoupit v knihkupectvích, lékárnách nebo v našem internetovém obchodě.
Naše cena 55,- Kč