Normální krevní tlak je nižší než 140 /90 mm rtuťovéhosloupce (mm Hg). Již sama tato hodnota (140/90 mm Hg) se pokládá za mírné zvýšení krevního tlaku – hypertenzi. Za středně těžkou hypertenzi se pokládají hodnoty nad l80/105, za těžkou pak nad 200/115 mm Hg. Je však nutné si uvědomit, že krevní tlak během dne kolísá. Závisí na různých faktorech, zvyšuje se rovněž při větší psychické nebo fyzické zátěži.
Důležitá je i denní doba. Nejvyšší krevní tlak mívá člověk ráno po probuzení a pak odpoledne mezi 16. a 18. hodinou. Nejnižší hodnoty se obvykle naměří v časných ranních hodinách v době spánku – asi kolem třetí hodiny ranní. Je známo, že vyšší krevní tlak lze také zjistit spíše v ordinaci lékaře než doma, při výraznějším vzestupu hodnot se hovoří o tzv. hypertenzi bílého pláště.
Podstatou choroby je vlastně skutečnost, že krev proudí v tepenném oběhu pod zvýšeným tlakem. Již to samo představuje nadměrnou zátěž pro vlastní stěnu tepny, ale také pro některé orgány, u nichž tak může dojít až k jejich poškození. Typicky se jedná obvykle o levou komoru srdeční, která musí krev pumpovat proti většímu odporu, časem proto zbytňuje a posléze i selhává.
U neléčené hypertenze bývají postiženy rovněž ledviny. V této souvislosti je nutné ovšem poznamenat, že poškození ledvin není jen možným důsledkem hypertenze, některá onemocnění tohoto orgánu a jeho tepenného systému se mohou stát sama příčinou vzniku vysokého krevního tlaku.
Vrátíme-li se k podstatě poškození tepenné stěny, jedná se především o urychlení aterosklerotických změn, které se mohou projevit různě – podle místa nejtěžšího postižení. Nejvíce obav vzbuzují změny mozkových tepen, jež mohou velmi často vést až ke vzniku mozkové mrtvice. U hypertoniků lze také častěji objevit i postižení tepen věnčitých s následnou anginou pectoris nebo srdečním infarktem. Trpívají rovněž i poškozením očí, tepenného systému dolních končetin a řadou dalších.
Primární nebo-li esenciální hypertenze nemá jen jeden přesně stanovený důvod. Patří mezi ně nepochybně také dědičné faktory, které pacient ani lékař nemohou ovlivnit. U hypertoniků se tato okolnost uplatňuje zhruba v necelé třetině případů. Naproti tomu existuje i velká řada činitelů, které ovlivnit lze a to často přímo samotným pacientem.
Jde o činitele, které vyplývají přímo ze životního stylu člověka. Hypertenze se často sdružuje s obezitou, čímž se vynořuje celé spektrum problému, které s ní přímo či nepřímo souvisejí – nedostatek přiměřené tělesné aktivity a negativní stravovací návyky, které vedou k vytvoření nadváhy. Zde mám na mysli zejména konzumaci vysoce kalorických a tučných jídel. Na vzniku hypertenze se ovšem může uplatňovat i zvýšený přívod soli a slaných pokrmů, zvýšená konzumace alkoholu i nedostatek některých nezbytných prvků, jako jsou draslík, hořčík nebo vápník.
Prof.MUDr. Pavel Gregor, DrSc., Diety při onemocnění hypertenzí (vysoký krevní tlak), kap. Poučení pro nemocné – výňatek
Plněná rajčata (4 porce)
4 velká rajčata, 120 g telecího masa, 40 g rýže, 20 g oleje, polovina vejce, sůl
Z omytých rajčat seřízneme vršky a vydlabeme dužinu. Rýži udusíme v osolené vodě, telecí maso dvakrát pomeleme, obě suroviny smícháme a osolíme. Přidáme rozšlehané vejce a znovu vše dobře promísíme. Rajčata naplníme připravenou směsí,přikryjeme seříznutými vršky a poklademe do olejem vymazané varné nádoby. Podlijeme horkou vodou a dusíme pod pokličkou. Dužinu vydlabanou z rajčat rozvaříme, prolisujeme a přidáme do šťávy k plněným rajčatům.
Tamara Starnovská, Diety při onemocnění hypertenzí (vysoký krevní tlak), kap. Receptář – ukázka
Odpovědi lékaře specialisty na nejčastější otázky pacientů o příčinách onemocnění a jeho příznacích, seznámení s prevencí a způsobem léčby a vlivem životosprávy na průběh nemoci a v době rekonvalescence a především množství receptů na teplá i studená jídla vhodná při tomto onemocnění, to vše najdete v brožuře Diety při onemocnění hypertenzí. Brožuru můžete zakoupit v knihkupectvích, lékárnách nebo v našem internetovém obchodě.
Naše cena 55,- Kč
Komentářů |
|