Hepatitida znamená česky zánět jater. Hovoříme o ní tehdy, jsou-li v játrech přítomny degenerativní změny jaterních buněk a současně zmnožení bílých krvinek a jim příbuzných buněk, které poškozené jaterní buňky a jejich zbytky pomáhají odstraňovat.
Dalším důležitým faktorem je trvání hepatitidy. Podle něj rozlišujeme hepatitidy akutní – odeznívají do 6 měsíců od počátku onemocnění a hepatitidy chronické,které trvají déle než půl roku, někdy i desítky let.
Nejčastější příčinou hepatitid v České republice jsou viry. Dnes je známo již pět druhů virů, které vyvolávají akutní hepatitidu. Jsou označovány písmeny A až E a stejně jsou pojmenovány jimi vyvolávané hepatitidy. Toto označení zcela vytěsnilo dříve užívané pojmy jako infekční hepatitida (dnes hepatitida A), sérová žloutenka (dnes hepatitida B) apod.
Je velmi důležité zdůraznit, že pouze viry typu B a C mohou vyvolávat též chronickou hepatitidu, naopak hepatitida A a E (E se však u nás nevyskytuje) chronickou formu nemá. Zvláštním případem je hepatitida D, která existuje pouze na podkladě současné infekce virem hepatitidy B a u nás je vzácná.
Kromě zmíněnýchpěti typů klasických virových hepatitid se ovšem může jaterní zánět vyvinout i při infekci jinými typy virů, která se projevuje převážně poškozením jiných orgánů a hepatitida zde nebývá v popředí klinického obrazu.
Ne všechny jaterní záněty jsou ale vyvolány viry. Ke stejnému poškození může dojít po některých lécích, chemických látkách (organická rozpouštědla), v důsledku nadměrného užívání alkoholu – alkoholická hepatitida. Někdy je příčinou jaterního zánětu porucha imunity, kdy imunitní systém nemocného vnímá vlastní játra jako orgán tělu cizí a míří proti nim imunitní odpověď (autoimunitní hepatitida).
Podobně jako u jiných infekčních chorob existuje mezi vniknutím viru hepatitidy do lidského organismu a propuknutím nemoci bezpříznakové údobí, tzv. inkubace. Její trvání závisí na typu hepatitidy a dalších okolnostech.
V typických případech předchází objevení se žloutenky (neboli ikteru, žlutého zabarvení sliznic, kůže a oční bělimy), podle níž je většina případů diagnostikována, asi o týden - tzv. prodromální období. V jeho průběhu může nemocný trpět nechutenstvím, zvracením, únavou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, světloplachostí a zvýšenými teplotami. Onemocnění bývá často mylně diagnostikováno jako „chřipka“. Krátce před zežloutnutím se objevuje tmavá moč a světlá, jakoby jílovitá stolice. Tehdy už diagnóza nečiní potíže a nemocný je obvykle odesílán na infekční oddělení, kde je léčen do té doby, než vymizí žloutenka.
Prof. MUDr. Jiří Horák, CSc., Diety při onemocnění hepatitidou - Nové recepty, kap. Poučení pro nemocné – výňatek
Krůtí řízky s brokolicí(2 porce)
160 g krůtích prsíček, 200 g brokolice, 20 g drůbeží šunky, 20 g sýru Eidam (30% T), 20 g oleje, sůl
Řízky naklepeme, osolíme a vložíme do zapékací misky, kterou jsme vymazali olejem. Na plátky masa rozložíme růžičky předem krátce ovařené brokolice a pokapeme zbylým olejem. Zakryjeme plátkem šunky a plátkem sýru. Upečeme v troubě a horké servírujeme.
Tamara Starnovská, Diety při onemocnění hepatitidou – Nové recepty, kap. Receptář – ukázka
Odpovědi lékaře specialisty na nejčastější otázky pacientů o příčinách onemocnění a jeho příznacích, seznámení s prevencí a způsobem léčby a vlivem životosprávy na průběh nemoci a v době rekonvalescence a především množství receptů na teplá i studená jídla vhodná při tomto onemocnění, to vše najdete v brožurách Diety při onemocnění hepatitidou a Diety při onemocnění hepatitidou - nové recepty. Brožury můžete zakoupit v knihkupectvích, lékárnách nebo v našem internetovém obchodě.
Naše cena 55,- Kč
Komentářů |
|